Řecko cestou vůní

Aneb jak může vonět čočka z Englouvi.

Řecko je plné vůní. Voní moře, voní rozpálený písek, voní vzduch nasycený aromatickými molekulami z bylin, květin a rozkvetlých stromů. Voní jídlo z kuchyní a káva z kafenionů. Voní pekárny a hříšně dobré zákusky z cukráren. Voní přístavy.

Každé místo v Řecku mám spojeno s jeho specifickou vůní. A protože vůně se nám zapisují hluboko do podvědomí skrze nejstarší část našeho mozku, odkud nás pak významně skrze vzpomínky ovlivňují po celý život, mohla jsem i v době, kdy cestování nebylo možné, cestovat cestou vůní do všech koutů, mě milovaného Řecka.

 Přivoním-li si doma květů hluboce emoce ovlivňujícího, smyslného jasmínu, jsem rázem na Lesbu, v taverně v Petře u nejbáječnějšího domácího jídla a skvělého místního červeného vína. Na nádherný Lesbos cestuji ve vzpomínkách i s vůní anýzu, kdy se ocitám u sklenky ouza z Plomari.

 Trpím-li nervozitou, stresem či trémou, obklopím se vůní Neroli, získanou destilací z květů pomerančovníku. Květová vůně s hořkým nádechem mě kromě uklidnění rychle přenese zpět na naši šťastnou a naplněnou jarní cestu po Peloponésu.

Je-li mi těžko po jídle, dám si skleničku mastikového likéru, který okamžitě přináší úlevu od žaludeční nepohody a rázem se, skrze nezaměnitelnou vůni mastiky, ve vzpomínkách ocitám na překrásném Chiu. Jen právě odtud může pocházet pravá mastika, pryskyřice získávaná ze stromů lentišku (Pistacia lentiscus), rostoucích pouze na tomto ostrově.

Sladká vůně medu mě přenese na přesladký Samos, kde dostanete rozinky naložené v medu i k vínu a kde se vám i to nejsušší bílé víno bude zdát sladké. Samos mi připomene i vzduch prosycený pepřovou vůní z divoce rostoucích drmkových keřů, řecky zvaných Ligaria, jejichž plody podobné pepři nazývané mnišský pepř, jsou významnou bylinou používanou již od starověku ženami k co nejdelšímu udržení ženství, a naopak mnichy k potlačení sexuálního apetitu. Pod drmkovým keřem se narodila sama bohyně Héra právě zde na Sámu a je pravdou, že nikde jinde jsem tolik drmkových keřů neviděla.

Divoké horské byliny a horký vzduch s větrem nesoucím vůni moře, to je Kréta. Divoká, krásná Kréta. Krétské oregano v jídle, pryskyřice Labdanum z byliny cistu ve starověku pro své protizánětlivé léčivé účinky nazývaného „krétské zlato“. Krétský čaj Diktamos – antivirový, antibakteriální všelék s antioxidačními vlastnostmi, víno s pryskyřicí – Retsina, to vše mne skrze vůně bezpečně na Krétu přenese.

Lefkáda. To jsou především přátelé, jejich domov, vůně kuchyně a čerstvého chleba z oblíbené pekárny. Vůně kávy z kafenionu na rohu, vůně moře v malém přístavu. Lefkáda je také vůně rozmarýnu, která je zde ve své divoké podobě často k vidění. Možná proto, že na Lefkádě, na Mysu Dukato, měl svůj chrám Apollón, bůh moudrosti a vědění.

Rozmarýn patří k atributům boha Apollóna a vůně rozmarýnu ve své léčivé podobě přináší lepší koncentraci, soustředění a projasnění mysli. S každou kapkou rozmarýnového esenciálního oleje ve vzduchu sedím ve svých představách na skále pod majákem na Mysu Dukáto, v místech bývalého Apollónova chrámu, poslouchajíc vlny tříštící se v hloubce pode mnou o bílá skaliska.

Vůně ochranného, uklidnění skrze meditaci přinášejícího kadidla, jež zapalujeme u nás doma nejen o Vánocích, mě přenese nejčastěji na Korfu do kláštera nad malebnou Peleokastricí nebo do kostela svatého Spiridona v hlavním městě ostrova.

Přichází-li na mne nachlazení, dám si s chutí vedle našich úžasných bylinek i řecký horský čaj, Hojník horský, který Řekové popíjejí při nachlazení nebo bolestech břicha. Vůně v čajové konvici vařícího se Horského čaje mě přenese do vysokých hor Epiru, kde znovu cítím ten nejvoňavější, čerstvě usušený, starou babičkou právě skládaný do kytiček.

O Vánocích, zdobíc voňavou vánoční jedličku, se nemohu cestou vůní nezatoulat do hlubokých jedlových lesů pohoří Pindos s jeho nedotčenou přírodou, horskými bystřinami, skvělou kuchyní a milými, přátelskými obyvateli a jedinečným jedlovým medem, který léčí naše dýchací cesty.

 A někdy, opravdu jen někdy, ve městě, v rušném provozu teplého časného rána nebo vlahého podvečera s jižním větrem, ucítím vůni velkého přístavu a v ten okamžik jsem v Pireu a za chvíli v centru Atén, popíjejíc kafe nedaleko pod Akropolí na tržišti v Monasteraki, plném vůní starých věcí, kávy a jídel všeho druhu.

Takto tedy já cestuji a díky vůním nezapomínám na zemi, kterou po té naší rodné, mám i s jejími obyvateli, nejraději.

Přirozená aromaterapie, která nás hluboce ovlivňuje jak na emoční, tak na fyzické úrovni, nás potkává na každém kroku. Máme možnost vědomě využít její sílu k harmonizaci, posilování a ochraně našeho těla a mysli.

V připravovaném e-booku, který bude zdarma ke stažení, se můžete seznámit s jednoduchými způsoby, jak pouze s několika málo esenciálními oleji můžete pozitivně ovlivnit své zdraví, zvýšit svou obranyschopnost, podpořit koncentraci nebo zlepšit kvalitu spánku.

PS: Než jsem dokončila tento článek, bylo mi umožněno pocítit, jak také může vonět vyhlášená čočka z Englouvi na Lefkádě, spálená v polívce na troud. I tak tedy může vypadat mé cestování 😊.